Talenti

Jóóó, Sekunda.... to byly časy... v této sekci si je alespoň přibližně můžete připomenout... ;)

Tak, po prázdninách, které jsme každý prožívali po svém, ale někteří si našli čas i na kamarády ze třídy, jsme se znovu všichni živí (nevim, jesi byli všichni zdraví, tak radši píšu jenom živí...) sešli na gymplu ve své staré dobré třídě ve druhém poschodí, ovšem na dveřích již nebyla cedulka Prima A, nýbrž Sekunda A, a už si nám nikdo neodvažoval říkat „malí Primáni…“ (to teď můžeme říkat Primánům my…:)

(pozn.: škoda, že většina primánů je větších než my :))

Ze začátku se zdálo všechno v pohodě, ovšem netušili jsme, že jeden skvělý kámoš odejde… Neodmyslitelná součást nejenom naší party, ale celé třídy „Štětka“ odešel někdy v říjnu… Pro nějaké lidi tím možná umřel, ale Štětka naštěstí nežije jen na fotce Primy A, a v našich vzpomínkách, ale v Polici nad Metují a je to pořád skvělý kámoš, na kterého snad nikdy nezapomene nikdo z naší třídy… doufejme (pozn. Štětky)

Při vzpomínání na staré časy prostě musím semtam utrousit pár poznámek. Takže: (pozn.: to je sranda, jak jsem tady psal o štětkoj, jako že neumřel a tak, a že to je skvělý kámoš a tak, takže si neodpustím poznámku, že jsem měl konečně jednou pravdu... neboť mě bylo jasný, že štětka takovej zůstane, ikdyž s náma nebude chodit do třídy... díkybohu!)

Tak zase pokračujeme dál....;)

Ale život ve třídě šel i bez Štětky dál a tento školní rok již není pouze opakování základky… Oproti normálním školám nám přibyla chemie, a v ostatních předmětech se pokročilo o kousek dál, ovšem pořád nemáme práce nad hlavu, a řekl bych že oproti základkám to zase o tolik těžší nemáme… to byste se divili (pozn. Štětky) - někdy si ty poznámky neodpustí ani štětka...;)

Školní rok probíhal rychle a nudně a 17.12. jsme uz šli naposledy do školy před vánočními prázdninami...

Ty si snad vsichni užili a pilně se učili :), protože po prázdninách už moc času na dohánění známek nebylo.... Vysvedčení se ozvalo o svá práva a 31.1.2006 se octlo nejprve v rukou naší třídní, která nám "vřele" pogratulovala a pak už naše oči spočinuly na většinou již očekávaných známkach, i když sem tam se vyskytlo i nějaký to překvapení... :)

Jinak se po vysvědčení nic moc zajímavého nedělo a tak jsme se všichni už nemohli dočkat lyžáku, na který jsme odjeli 05.02. v doprovodu profesora Zikmunda, paní Rojtové a jako zdravotní dozor s náma jela paní Zikmundová (mno, spíše si asi jela odpočinout, což se jí s náma zrovna asi moc nepovedlo....), kterou tam asi měli všichni nejradši...  (pozn.: A stále máme!!)

Ze začátku to docela šlo, i když heslo našich profesorů bylo nám poskytnout co nejmíň volného času a když už jsme nějakej měli, tak jsme museli hrát s pani Rojtovou inteligentní společenské hry ("cítím, cítím elektrický proud; Dino, Dino! :), ale jinak jsme si to docela užívali... Pak to ovšem začlo: nejprve se rozstonal Králík s Matesem, kteří odjeli jako první a den potom nás odjelo asi sedm dalších kvůli nějaké chřipkové epidemii... Nakonec jsme však nezůstali zapomenuti a za brzký odjezd nám byli přiděleny tučné honoráře....

Jelikož jsem bohužel (i když pro pozůstalé asi naštěstí :) musel kvůli vysokým teplotám taky předčasně odjet (i když díky ukecávání rodičů to moc předčasně nebylo...), takže nevim jaký to tam bylo potom, ale prej už tam taková nuda nebyla a bylo to pak docela dobrý.... (čemuž se ani moc nedivim, když nás, teda spíš vás tam zbyla jen asi třetina...)

Po lyžáku nás (zase musim poznamenat: vás! neboť já jsem doma ležel chorý) chodilo do třídy jen asi devět, což asi navždy zůstane naším třídním rekordem...

Také se dá říci, že po lyžáku celou třídu sužovala naše divná "fotbálková atmosféra". tzn. většina lidí chtěla hrát fotbálek a ty, co se nevešli, tak buď postávali u fotbálku, poslouchali diskmena, váleli se po parapetech nebo se bavili v malých skupinkách. Nikdo se s nikým pořádně nebavil, prostě bylo to dost naprd.....Pro mě se to zlepšilo, když se konečně asi po půl roce zase ukázal Tom a zdá se mi, že nedlouho potom se to zlepšilo i celkově ve třídě, protože většinu lidí přestal fotbálek bavit, teď tam je pravidelně už asi jen Mates, druhej Mates a často Bětka s Ančou a pihou....... No, prostě se časem atmosféra ve třídě trochu zlepšila.....

Potom určitě stojí za zmínku Valentýská diskotéka, která však byla z důvodů lyžáku a malého počtu prodaných lístků posunuta o měsíc později. No, a protože nemám co dělat, tak se o tom trochu rozepíšu

Tuto oslavu uspořádala Ol(č)a a pár ostatních holek z naší třídy, které se diskotéky zúčastnily. Nakonec se mezi primány, sekundány a pár terciánů a kvartánů prodalo (i přes nemalé obavy několika nejmenovaných lidí, že se žádná diskotéka konat nebude) docela dost lístků, takže jsem si myslel, že to bude kalba jak sviňa, ale že si to nikdo pořádně neužijem. Ale nakonec tam skoro žádí kvartáni, terciáni ani sekunda "béčky" nepřišli, takže sme to měli takovou třídní diskotéku obohacenou o pár primánů.... K tanci nám hrál DJ Hraboš :) (pro informaci Honza Hrabčuk). Primáni si tancovali hlavně mezi sebou a tak jsme si mohli jako na výletě nerušeně zatancovat s holkama z naší třídy. No, a dá se teda říct, že se ta diskoška docela vyvedla....

Poslední dobou se ve škole ńáko nic moc neděje, nebo jako děje, ale všechno je to takej divnej stereotyp: Skoro každou hodinu píšem z chemie, ve středu pravidelně z matiky, v pátek do nás pravidelně hustěj svoje "zajímavosti" paní Dvořáčková a pan Košvanec a mě osobně to ve škole teďka dost nudí.....

Teď nedávno naše třída navštívila "Dravce" a přednášku o tom, jak někdo jel na kole kolem světa nebo co.. Já sem se totiž díky fotbalu ani jednoho z těchto povyražení nazúčastnil, takže moc nevim, co vám mám o tom psát, když jsem tam vlastně vůbec nebyl...;)

Dneska (no, vlastně zejtra to už nebude dneska, takže 27.4.) nás (teda naše rodiče) čeká čtvrtletní vysvědčení, takže se zase dozvíme, co všechno máme dohánět...Ale nebojte, na dohánění našich místy špatných známek máme ještě dosti času. No, a to by bylo asi tak všechno, o tom, co se poslední dobou děje v naší škole, protože se toho poslední dobou v naší škole fakt moc neděje. Já osobně se už teda nemůžu dočkat výletu a konce školního roku!!

Mno, tak dneska 12.května nás čekalo oblíbené poslední zvonění! Teda, nečekalo přímo nás, ale nebyli by to maturanti, kdyby nás do toho patřičně nezatáhli. Většina studentů základky znají ty "zajímavě oblečené týpky" kteří nás otravujou, somrujou drobný a vyvolávaj: "Přispějte nám na poslední zvonění...." To se samozřejmě konalo i letos. Ale my,"inteligentní" studenti gymnázia se narozdíl od těch ze základky většinou na poslení zvonění těšíme, protože díky představením, na kterých se snaží maturanti vysockovat další prachy, přijdeme, jako letos o tři vyučovací hodiny! A to se vyplatí, zvlášť když je to fyzika, děják a měli sme přijít i o zemák, jenže pan Košvanec si hold nemohl ujít šanci nás naučit zajímavosti o Asii, takže sme místo toho přišli o matiku.... ale stejně....

Pokud poctí naše stránky svou návštěvou i ten, jemuž se poštěstilo nestudovat (nebo nepoštěstilo studovat?? Mno, řek bych, že to první je výstižnější....:) na gymnáziu, tak bych zřejmě měl vysvětlit, jak ty představení probíhají. Maturují čtyři třídy: 4.A, 4.B, Oktáva A, a Oktáva B, přičemž mají čtvrťáci představení jeden týden a oktávy příští týden. Jedna třída hraje v tělocvičně a druhá v aule, podle mě dostane béčko tělocvičnu a áčko aulu, ale po domluvě si to zřejmě mohou prohodit....

Dnes bylo poslední zvonění čtvrťáků, o kterém se tady takle rozepisuju a příští pátek mají poslední zvonění oktaváni. Letos měla 4.B představení v tělocvičně a 4.A v aule. Ty v tělocvičně se drželi osvědčené metody: Parodie učitelů, reklamy, kulturní vložky atd... Zato představení v aule bylo podle mého názoru naprosto geniální nápad a dokonce i výborně provedené. 4.A to měli udělané tak, jako že byli dvě mafiánské rodiny: família 4.A a jejich úhlavní nepřátelé, família Des professores. Představení bylo udělané vlastně jako schůzka mafiánské rodiny 4.A, kteří se tam domlouvali na tom, jak zničit rodinu Des professores. Pouštěli scénky a byl to prostě takový výborně vymyšlený celistvý příběh, který skončil tím, že jejich úhlavní nepřítel Johny Ježkini (mimochodem jejich třídní profesor a náš učitel na bižolu Jan Ježek) vtrhnul do auly se samopalem a všechny maturanty postřílel.... ale nebojte jenom jako...

Teďko to je ve škole docela teror, ze všech předmětů píšem jak o život, zkouší se a pokud si někdy máme spravit někdy nepříliš dobré známky, asi je na to teď ta spávná chvíle.

Mno, možná ještě chvilku po výletě, ale to budem ještě všichni opojení z krásné nevrzavé ubytovny, kraťoulinkých výletů a nepřeberného množství volného času na školním výletě a podle toho co sem slyšel, tam toho na nás čeká ještě mnohem víc. Akorát že bohužel všechno co sem zatím o výletě napsal je tak trochu ironie, jak jste jistě pochopili... Ale nikdo z nás tam ještě nebyl a třeba nás naše paní třídní jenom straší a nakonec ten výlet třeba dopadne dobře.... Mno, necháme se překvapit. Jak už jsem možná někdy říkal, ale možná taky ne, no tak vám to sem radši napíšu ještě jednou a pokud sem to ještě neřikal, tak vám to sem napíšu poprvý: Na výlet odjíždímě 7. června a budeme se vracet 9. června 2006. Tak se na to všichni pořádně těšte! 

Jo, a taky jsem vám sem chtěl ještě napsat, že se mě zdá, že se pomalu ale jistě zlepšuje ta naše "dusná" třídní atmosféra a už se mě to ve třídě zdá docela v poho. A ani mnohými nenáviděný fotbálek již nevzbuzuje takové nadšení jako kdysi. A tak jenom doufám, že se to všechno na výletě spraví úplně......

Výlet v Těchoníně a okolí:

Tak jsme teda 7.června bez olči a bez stáni všichni odjeli na školní výlet. Jako učitelský doprovod s námi jela naše třídní paní Hronková a její matka….

Nejdříve jsme po několika přestupech navštívili zámek v Častolovicích s krásnou zahradou a zříceninu Podštejn (na jejíž hradbách je pochovaný pepanův míček..:)) od které jsme si pak vlastním tempem cupitali na vlak, kterým sice prej jel jeden týpek do řiti (on to tedy řekl poněkud vulgárněji...), ale nás tento vlak bezpečně dovezl na ubytovnu v Těchoníně.

Tato ubytovna zvenku vypadala jako malý blázinec, takže se pro naší třídu opravdu hodila (ikdyž naše třída by spíš potřebovala velký blázinec) :) Byli tam dvě milé paní, které nám každý den navařili mrtě jídla a ještě nám dávali balíčky na cestu. Dole byla kuchyňka XXXXXXXXXXXXL, která nám zároveň posloužila i jako jídelna, společenská místnost a taneční sál. Nahoře byly pokoje, ve kterých vlastně kromě postelí a jedné plesnivé skříně nebylo vůbec nic. Ale my jsme vlastně ani nic víc nepotřebovali, protože jsme na pobývání na pokoji měli času asi jako pan Nejman na kafíčko v Beránku.

První den jsme se vrátili celí unavení asi o půl osmý večer, navečeřeli jsme se a hned se vrhli na ploužení a trsání na diskotéce. King měl ty diskotéky ošéfovaný fakt dobře. (ale nemusel by k tomu využívat mýho diskmena) První diskotéka se ovšem ještě tolik nevyvedla, protože jsme na ní neměli moc času a asi jsme byli i dost unavení.

Po diskotéce byla v jedenáct večerka, ale z toho si nikdo nějak moc hlavu nedělal. Nutno podoknouti, že si nikdo nic moc nedělal ani ze zákazu navštěvování se na pokojích a tak jsme si tu večerku prostě o pár hodin posunuli….

Druhý den jsme vstali, nasnídali se a hurá na Králický Sněžník, což je docela dost vysoká hora, ale nedozvěděl jsem se, do jakého že patří pohoří. Myslim že patří buď do stejnojmenného pohoří nebo patří pod Jeseníky. To je jedno, vsadím se, že to při výšlapu moc lidí neřešilo.

Autobus nás vyvezl až kam mohl, a taky to jaksepatří odnesl….:) Ti kteří tam byli si jistě vzpomenou na ty krásné plameny, které plápolaly vzadu v útrobách autobusu…. Naštěstí (nebo bohužel?:)) se nikomu nic nestalo a tak jsme zase svým začali zdolávat nejvyšší tamější horu.

Nějak příšerně namáhavé to ani nebylo, což je však při tempu naší „zadní skupinky“ pochopitelné. A tak jsme všichni vylezli až na vrchol, tam jsme se všichni vyfotili a hurá zas zpátky dolů. Ještě že jsme zpátky šli jinou cestou. Kousek pod vrcholem prej pramení Morava(zajmalo by mě, kde pramení Slezsko:), kde si paní učitelka vyfotila svojí matku se slovy: „Počkej, musím tě tady ještě vyfotit mami, už se sem nikdy nedostaneš!“….:))

Zpátky jsme se taky v pohodě vrátili a autobus (který už naštěstí nehořel) nás zase odvezl na ubytovnu. Tam jsme se vrátili docela brzo a tak jsme dokonce měli i chvilinku volného času, který náš pokoj strávil posloucháním hudby. Pak byla zase večeře a diskotéka, která odstartovala podstatně dříve, než první den. Ze začátku to bylo dost naprd, ale když jsme se pak všichni sešli a rozjeli to, tak to stálo za to. Myslim si, že se tahle druhá diskotéka vydařila mnohem líp, než ta první, znovu to měl king výborně zorganizovaný a tuhle diskotéku se dokonce i semtam někdo odhodlal jit pařit na ty rychlejší písničky. A když jsme nevěděli jak a nebo jsme nechtěli tancovat, tak jsme se prostě motali…..:)

A po diskotéce se zase opakoval „proces s tou opožděnou večerkou“ ikdyž tenhle druhej den už jsme byli podstatně více unavení (nebo aspoň já) a tak se přesuny sice konaly, ale já jsem z toho měl velký hou...by, protože jsem spal jako moje babička po osmi pivech…. A pak jsme „už“ teda šli spát.

Poslední den výletu jsme už akorát vstali, nasnídali se a ráno jsme někdo smutně, někdo s radostí opouštěli ubytovnu, která nám byla po tři dny domovem.:)

Zpátky jsme stejně jako tam jeli vlakem. Po krátké zastávce v Jablonném nad Orlicí a přestupu v Týništi jsme už uháněli do Náchoda. Ve vlaku se každý zabavil po svém, nám k dětské radosti stačili otevřená okna a předčítání dívčích časopisů….:) A pak už jsme se po dlouhém odloučení znovu shledali s našimi rodinami a zazvonil zvonec a výletu byl konec.:))

Mě osobně se výlet docela líbil, a ani mě nevadili dlouhé túry, zvlášť asi díky naší „zadní skupince“, jejímž členům tímto děkuji. Sice jsme neměli moc volného času, ale zase jsme si aspoň nemohli stěžovat, že by byla nuda na pokoji, protože jsme na tom pokoji skoro nebyli….:)

A to je ode mě asi tak všechno, děkuju všem, kteří mají nějakou zásluhu na celkem dobré atmosféře, která na výletu panovala, a těm, kteří na tom žádnou zásluhu nemají děkuju taky, ale nevim za co….:)) Své názory na výlet, prosím pište na naše forum, a asi sem hodim i nějakou anketu líbil se vám výlet/nelíbil se vám výlet. (pozn. Ale to už je teď p(r)assé, kde nic tu nic, jé!)

V pondělí jsme se už zase znechuceně vrátili do každodenního stereotypu školního vyučování, který je tím horší, že se už teďka rozhodují známky a tak se píše, zkouší, nadává, učí se a určitě ještě něco, mnohem častěji než obvykle. Tak se všichni snažte, ať se doma můžete pochlubit s co nejlepšími známkami, a jestli je vám jedno, co budete mít za známky, tak se vůbec nesnažte aby chudák tomík moh doma říct, že ještě neměl nejhorší vysvědčení….:))) Ne sorráč……

Poslední článek about Sekunda: